Labradorit

Živce jsou významné horninotvorné minerály, tvoří více než polovinu hmotnosti zemské kůry, což je 5x více než křemen. Tato skupina minerálů je geneticky velmi rozmanitá. Obecně lze živce rozdělit na draselné a sodno-vápenaté. Dnes vám představím sběratelsky nejznámější plagioklas labradorit. Labradorit dostal jméno podle naleziště v oblasti Newfoundland a Labrador na východním pobřeží Kanady. Naše labradority jsou z Madagaskaru, kde je hned několik významných nalezišť. 

Labradorit je sodno-vápenatý živec plagioklas řady albit–anortit. Mezinárodní mineralogická asociace jej neuznává jako samostatný minerál, labradorit je pouze petrologický termín definující člen řady s obsahem anortitové komponenty mezi 50-70 %. Labradorit je typickým minerálem mafických plutonitů a anortozitů, obvykle je neprůhledný tmavě šedý až černý, což může na první pohled vypadat, že je to kámen naprosto fádní. Stačí se však podívat z jiného úhlu a labradorit nám ukáže svou neskutečnou krásu.

Nádherný optický efekt barvoměny se nazývá labradorescence. Tento jev vzniká díky vnitřnímu lamelárnímu uspořádání. Pomalým ochlazováním hornin s obsahem plagioklasů s vyšším zastoupením vápníku dochází k difuzi iontů Ca, Na, Si a Al s plagioklasem a tím vznikají ve struktuře labradoritu lamelární plochy, na kterých dochází k lomu světla. Nejčastější uspořádání lamelárních ploch je ve směru krystalografické osy b.

Některé labradority vykazují  vzácnější modrou labradorescenci. Takové kameny mají lamely výrazně užší a bohatší na sodík, než kameny s barevnou iridiscencí se širšími lamelami, které obsahují více vápníku. Čím jsou lamely širší, tím větší je vlnová délka rozptýlených paprsků a hra barev rozmanitější. Labradorescence se mění také s orientací mikroskopických lamelárních ploch, s úhlem pohledu a osvětlením. Kameny s výrazným efektem labradorescence se někdy označují jako spektrolity.

Některé kameny mají zřetelné rovnoběžné uspořádání lamel, tzv. polysyntetické dvojčatění, tj. zákonitý srůst krystalů, kdy tyto spolu sdílí část krystalové mřížky. Rozlišují se ještě další jednotlivé typy dvojčatných srůstů mezi složkami (např. albitová a periklinová dvojčata), některé plochy srůstů leží v rovině labradorescence. 

Bílý labradorit je varianta labradoritu nazývaná moonstone. Světlejší odstíny kamene jsou pravděpodobně způsobeny  vyššími obsahy slídy a dalších světlých minerálů. Není to však totéž, co měsíční kámen moonstone, ten patří také do rodiny živců, složením ale odpovídá draselnému živci řady ortoklas–albit.

Ne všechny labradority efekt labradorescence mají. Buď nemají správný obsah iontů, nebo chládly příliš rychle. Ne všechny plagioklasy s labradorescencí jsou labradority, některé mohou složením odpovídat dalšímu členu řady albit–anortit, bytownitu. 🙂

V labradoritu je ukrytý malý vesmír. Každý kámen je jedinečný a uchvacující. Vybrete si z naší nabídky ten svůj šutřík. ❤️ Eva

Zdroje:

Götz, E., Kleebe, H.J., Kolb, U. (2022): The hierarchical internal structure of labradorite. European Journal of Mineralogy: 34: 393–410.

mindat: https://www.mindat.org/min-2308.html